Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Německý kancléř Friedrich Merz se dnes chystá Ukrajině navrhnout konkrétní bezpečnostní záruky, píše s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Mezi navrhovanými body jsou podle něj výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany či vybavení čtyř pěchotních brigád. Vyslání pozemních jednotek Berlín sice zcela nevylučuje, klade si ale podmínky.
Podle časopisu Der Spiegel Merz Ukrajině navrhne, že spojenci budou její protivzdušnou obranu zlepšovat ročně o 20 procent. Týkat se to má počtu zbraňových systémů i účinnosti. Vylepšovat by měly spojenecké státy také útočné schopnosti Ukrajiny ve vzdušném boji – myšleny tím jsou podle časopisu Der Spiegel střely s plochou dráhou letu, které by se měly vyrábět na Ukrajině s finanční a technologickou podporou spojenců.
Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.
„Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským,“ řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. „Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to,“ dodal.
Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se na ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.
„Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu.
Von der Leyenová v neděli listu Financial Times (FT) řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení konfliktu. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
