Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi na začátku jejich dvoustranné schůzky v Pekingu. Podle agentury Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. „Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech,“ řekl podle agentury Kim před novináři na začátku schůzky, která následovala po rozsáhlé vojenské přehlídce zorganizované Čínou k 80. výročí konce druhé světové války.
Severokorejský vůdce svými slovy odkazoval na dohodu o strategickém partnerství, kterou s Putinem podepsali v loňském roce. Zavázali se v ní k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi.
„Jak je známo, z vaší iniciativy se vaše speciální jednotky podílely na osvobození Kurské oblasti (od ukrajinských sil). Vaši vojáci bojovali odvážně a hrdinně. Rád bych poznamenal, že nikdy nezapomeneme na oběti, které vaše ozbrojené síly a rodiny vašich vojáků utrpěly. Žádám vás, abyste vyřídil všem občanům KLDR má nejvřelejší slova vděčnosti,“ prohlásil ruský prezident.
Americký prezident Donald Trump se nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska. „Nemám z toho vůbec obavu,“ reagoval v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse na otázku. Ta se vztahovala k víkendovému summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, během něhož se sešli mimo jiné Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. „Máme zdaleka nejsilnější armádu, nikdy by proti nám nepoužili vojsko,“ je přesvědčen Trump.
Kvůli nočnímu vzdušnému útoku ruských sil na západní oblasti Ukrajiny vzlétla polská a spojenecká letadla, aby chránila polský vzdušný prostor, oznámila podle Reuters polská armáda. K podobnému kroku polské letectvo sahá opakovaně.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
