Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin zabíjí děti a civilisty a ničí naděje na mír, uvedl po útoku na Kyjev, při kterém zemřelo nejméně 15 lidí, britský premiér Keir Starmer. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil noční útok na Ukrajinu za barbarský, uvedla dnes agentura Reuters. Nad útokem vyjádřila pobouření také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, EU podle ní brzy přijde s dalšími sankcemi proti Rusku.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev nadále stoupá. Náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko nejnověji informoval o 15 zabitých, včetně čtyř dětí. Bilance zřejmě není konečná, úřady dál zmiňují nejméně deset pohřešovaných.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 598 dronů, dvě rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické, devět raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23, 20 střel s plochou dráhou letu Ch-101, vypouštěné ze strategických bombardérů. Obráncům se podařilo zničit 563 dronů, jednu raketu Kinžal, sedm raket Iskander-M/KN-23 a 18 střel Ch-101, oznámilo ukrajinské letectvo.
Ukrajinské drony během noci zaútočily na další dvě ruské rafinerie. Maďarsko zakázalo veliteli útoku na ropovod Družba vstup do země a do Schengenu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
