Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Kyjev si předvolal velvyslance Maďarska kvůli tomu, že Budapešť zakázala vstup do Schengenu ukrajinskému veliteli útoku na ropovod Družba v Rusku. Takové předvolání je formálně ostrým diplomatickým krokem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořil o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to z dnešního vyjádření Zelenského, podle něhož Ankara zjišťuje, jak může přispět k zajištění bezpečnosti, především v Černém moři.
„Poradci pro národní bezpečnost nyní pracují na každé konkrétní složce a celý rámec bude sepsán příští týden. Prezident Erdogan mě informoval, že do procesu zapojil svého ministra obrany, aby prozkoumal, jak může Turecko přispět k zajištění bezpečnosti, zejména v Černém moři,“ napsal na síti X ukrajinský prezident. Svému tureckému protějšku pak vyjádřil vděk za podporu a odhodlání pomoci dosáhnout míru.
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov mezitím na facebooku napsal, že dnes v Turecku jednal s tamním ministrem obrany Yaşarem Gülerem o bilaterální obranné spolupráci a o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, včetně námořní bezpečnosti.
Vývoz ruské ropy do Indie se podle obchodníků příští měsíc zvýší, a to navzdory novým americkým clům, která mají Indii odradit od obchodování s Ruskem. Informuje o tom agentura Reuters. Zdroje agentury z odvětví uvedly, že podle předběžných údajů o nákupech zvýší indické rafinerie v září odběr ruské ropy oproti srpnu o deset až dvacet procent, tedy o 150.000 až 300.000 barelů denně.
Indie podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump proto od středy zvýšil cla na dovoz indického zboží do USA až na 50 procent.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
