Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Americký prezident Donald Trump přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána, který se staví proti členství Ukrajiny v EU, aby „změkčil svůj postoj k přistoupení Kyjeva k EU“, informuje Politico s odvoláním na anonymního diplomata.
Dva diplomaté v rozhovoru s Politico také vyjádřili naději, že by se vzhledem k tlaku na Budapešť mohla v nadcházejících měsících prolomit patová situace ohledně vstupu Ukrajiny do EU.
Článek neuvádí žádné další podrobnosti. Orbán opakovaně prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v EU, ale zatím veřejně nenaznačil změnu svého postoje.
Během konferenčního hovoru s novináři mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko vysoce oceňuje „mírové úsilí“ Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině a doufá, že bude pokračovat. Zároveň podle Peskova musí být pro dosažení výsledků spolupráce mezi Ruskem a USA v ukrajinské otázce prováděna v neveřejném formátu: „Mluvit o některých detailech izolovaně od obecného kontextu a na veřejnosti by sotva bylo užitečné pro celkový výsledek záležitosti“ (citováno RBC).
V odpovědi na otázku ohledně zvýšení úrovně zástupců Ruska a Ukrajiny na jednáních Peskov znovu zopakoval formuli, kterou již zástupci Ruska nejednou vyslovili, že taková setkání musí být dobře připravena, aby měla výsledek.
Mluvčí Kremlu dodal, že vedoucí ruského a ukrajinského vyjednávacího týmu jsou v kontaktu, ale Kreml zatím nemůže sdělit přesné datum nového kola rozhovorů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
