Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V poměru k velikosti země a síle ekonomiky je Česko dlouhodobě v čele vojenské i civilní podpory Ukrajiny, podotkl premiér Petr Fiala na schůzi s velvyslanci. Zmínil integraci ukrajinských uprchlíků, školení ukrajinských profesionálů či českou muniční iniciativu a přípravu na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. „Naší ambicí je, aby se tady dalekosáhle uplatnily české firmy a mohly se v budoucnu podílet na obnově energetiky, dopravy, zdravotnictví, IT a také samozřejmě obranných kapacit,“ řekl. Bezpečnostním zájmem ČR je podle něj Ukrajinu dále podporovat a udělat všechno pro to, aby se žádný ruský voják nikdy nepřiblížil ke slovenským hranicím. „Toto je imperativ, který musí platit i v následujících letech. Toto je imperativ, který by měl platit bez ohledu na naši politickou situaci,“ dodal.
ČR je zodpovědným členem Severoatlantické aliance (NATO) a nese odpovědnost za stabilitu kontinentu, uvedl také Fiala v projevu. „Spolu s našimi partnery se nám daří posunovat Evropu k větší konkurenceschopnosti, k energetické bezpečnosti a k tomu, aby mohla nadále žít v míru,“ řekl.
Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) a Národní policie rozbily v Záporoží rozsáhlý systém vyhýbání se mobilizaci. Pachatelé za 5500 dolarů (115 tis. Kč) prodávali brancům fiktivní lékařská potvrzení o údajné invaliditě příbuzných, aby získali odklad od odvodu.
Obchod zorganizovala právnička spolu se svým manželem, bratrem a jeho manželkou, kteří rovněž vykonávali advokacii. Během prohlídky bylo u podezřelých a jejich kompliců nalezeno 4,7 milionu hřiven v přepočtu. Mezi nalezenou hotovostí bylo 641 tisíc ruských rublů, hlásí SBU. K realizaci schématu si najali známé lékaře, kteří za peníze neoprávněně přidělovali skupiny postižení příbuzným klientů.
Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov dnes ráno oznámil, že terčem ruského útoku se mimo jiné stalo okolí obce Kušuhum jižně od Záporoží. K útoku ruská armáda podle něj použila zřejmě řízené letecké bomby KAB. Poškozené je elektrické vedení a plynové potrubí. Informace o zraněných se upřesňují, dodal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
