Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Norsko plánuje v roce 2026 vyčlenit Ukrajině 8,45 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun) na pomoc, oznámil premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva 25. srpna podle listu The Kyiv Independent.
Tento krok podtrhuje rostoucí roli Norska v podpoře obrany Ukrajiny, jelikož západní partneři se blíží k finalizaci bezpečnostních záruk uprostřed snahy o uspořádání schůzky na vysoké úrovni mezi Kyjevem a Moskvou.
Pokud jde o bezpečnostní záruky, Støre uvedl, že nejdůležitější zárukou bude poskytnout Ukrajině silné obranné kapacity.
„Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki dnes vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Také od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhle využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
„Návrh zákona, který prezident Nawrocki vetoval, prodlužoval období pomoci, tedy financování z Fondu pomoci Ukrajině, do konce března příštího roku. Proto v současné době neexistuje od 1. října žádný právní základ pro financování (Starlinku),“ řekl mluvčí úřadu Marek Gieorgica podle agentury Reuters.
Zákon dříve schválil parlament, kde mají většinu poslanci proevropské vládní koalice, proti hlasovalo národněkonzervativní Právo a spravedlnost a krajně pravicová Konfederace. Nawrocki dnes ujistil, že Polsko zůstává otevřené poskytování pomoci ukrajinským občanům a že Rusko je tím, kdo válku vyvolal, a Ukrajina obětí. Zákon ohledně podpory Ukrajinců je ale podle něho potřeba změnit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
