Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinští obránci se chlubí nově nasazenými raketami Flamingo (Plameňák), jež donesou 1150kilogramovou hlavici až na 3000 kilometrů. Výrobce, tajná továrna Fire Point, zpřístupnil videozáběry z akce.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců.
„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.
„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.
Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland.
Směrnice klasifikuje všechny analýzy a informace související s jednáním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou jako „bez šíření do zahraničí“; tyto informace nesmějí být sdíleny s žádnou jinou zemí ani cizími státními příslušníky, uvedly zdroje CBS News.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
