Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Americký prezident Donald Trump po schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce a telefonátech s lídry Ukrajiny a Evropy uvedl, že nejlepší cestou ke konci války je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří na Ukrajině. Šéf Bílého domu to dnes oznámil na své sociální síti.
Evropští lídři před summitem v Anchorage uvedli, že nezbytným předpokladem pro jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině je příměří. Na bezpodmínečný klid zbraní naléhá taky Ukrajina. Naopak Moskva příměří odmítá bez splnění svých podmínek a tlačí na širší dohodu ohledně Ukrajiny, kterou před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že se v pondělí setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině. Zelenskyj rovněž podpořil Trumpův návrh na trojstrannou schůzku s Putinem. Je podle něj důležité, aby se do jednání zapojila také Evropa.
Zelenskyj svou cestu do USA oznámil v příspěvku na sociálních sítích v návaznosti na dnešní „obsahově bohatý“ telefonický rozhovor s Trumpem, který trval více než hodinu a půl. Americký prezident jej informoval o hlavních bodech jednání s Putinem, které se uskutečnilo v noci na dnešek SELČ v Anchorage.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko v noci na dnešek vypustilo na Ukrajinu 85 dronů a jednu balistickou střelu, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila 29 ukrajinských dronů.
Vzdušné útoky se odehrály v době summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Konkrétní výsledky schůzka podle dostupných informací nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
