Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dva lidé přišli o život při útoku ukrajinského bezpilotního letounu v Kurské oblasti na západě Ruska, oznámil dnes gubernátor tohoto regionu Alexandr Chinštejn. Dron podle něj zaútočil na automobil, ve kterém zahynul 52letý muž a jeho 13letý syn. Gubernátor současně varoval obyvatele oblasti před návratem do pohraničí, „protože to může skončit tragédií“.
Před rokem do Kurské oblasti překvapivě vpadly ukrajinské jednotky, které jednu chvíli ovládaly stovky kilometrů čtverečních ruského území s desítkami obcí, včetně okresního města Sudža. Šlo o největší vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války. Moskva po devíti měsících ohlásila, že za pomoci severokorejských vojáků vyhnala ukrajinské síly ze svého území, Kyjev to popřel.
Plnou podporu Ukrajiny v nadcházejících jednáních se Spojenými státy vyjádřil v telefonickém hovoru se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou ministr zahraničí Jan Lipavský. „Bavili jsme se o bezpečnostních zárukách i o tom, že na bojišti zatím není vidět žádná příprava na klid zbraní. Putinova slova proto musíme brát s velkou obezřetností a nesmíme podléhat jeho propagandě,“ uvedl Lipavský po dalším telefonátu.
Počet obětí pátečního výbuchu v ruském podniku vyrábějícím střelný prach se zvýšil na 11. Dalších 130 osob je zraněných, uvedly místní úřady.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
