Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské úřady začnou omezovat volání přes aplikaci Telegram, kterou vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov, a aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta.
„V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech. Na jejich fungování nebyla uvalena žádná další omezení,“ citoval Interfax vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Majitelé Telegramu i WhatsAppu podle regulátora ignorovali opakované žádosti o zavedení opatření, která by zabránila využívání jejich platforem k aktivitám jako je vydírání a terorismus.
Rusko se dlouho snaží o zavedení tzv. digitální suverenity podporou domácích služeb. Snaha nahradit zahraniční technologické platformy se stala naléhavější poté, co se některé západní společnosti po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stáhly z ruského trhu. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu podepsal zákon, který umožňuje vývoj státní komunikační aplikace propojené s vládními službami, jež se bude jmenovat MAX.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Volodymyr Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Německý kancléř zorganizoval dnes tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a zástupce Polska.
Druhá schůzka, které se účastní kromě Trumpa také americký viceprezident J. D. Vance, začala v 15:00 a trvat by měla zhruba hodinu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
