Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský generální štáb dnes připustil, že situace u měst Pokrovsk a Dobropillja v Doněcké oblasti je složitá a ukrajinské jednotky tam podle něj čelí přesile nepřítele. Jen ve směru na Pokrovsk soustředili ruští okupanti více než 110 000 vojáků, uvedlo velení ozbrojených sil na facebooku s tím, že ukrajinská armáda do tohoto sektoru fronty poslala posily. Světové agentury píší o rychlém nebo náhlém ruském postupu na tomto důležitém místě frontové linie, Reuters ho označuje za jeden z nejdramatičtějších za poslední rok.
Evropské zbrojní továrny rozšiřují kapacity třikrát rychleji než v časech míru. Zabírají více než sedm milionů metrů čtverečních nové průmyslové plochy, propočetl na základě analýzy radarových satelitních dat deník Financial Times (FT), podle nějž to představuje zbrojení v historickém měřítku. Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, se výstavba evropských zbrojních podniků výrazně zintenzivnila. List uvádí, že se zaměřil na 150 zařízení 37 společností.
Polský premiér Donald Tusk dnes obvinil Moskvu ze snahy rozhádat Varšavu s Kyjevem. Vyjádřil se tak poté, co řadu Poláků rozhořčily záběry sdílené na sociálních sítích ze sobotního koncertu běloruského rappera Makse Korže na varšavském stadionu, kde jeden z diváků mával vlajkou nacionalistické Ukrajinské povstalecké armády (UPA), napsala agentura Reuters. Polsko v reakci na dění během koncertu vyhostí 63 lidí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
