Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinští zdravotníci a záchranáři pomáhají zraněným v Záporožské oblasti po ruském útoku na rekreační středisko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na sociální síti X, že bylo zraněno dvanáct lidí a potvrzeni jsou také dva zesnulí. „Upřímnou soustrast jejich rodinám a blízkým. V tomto úderu není žádný vojenský smysl - jen krutost, jejímž cílem je vyvolat strach,“ uvedl ukrajinský lídr.
Ruský dronový útok dnes poškodil plynovod v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Na místě vypukl požár, informoval šéf místní administrativy Oleh Kiper. Útok se odehrál v okolí přístavu Izmajil v deltě Dunaje.
„V současnosti pokračují práce na vypuštění plynu ze systému," napsal Kiper na Telegramu s tím, že hasiči již požár uhasili. „V důsledku poškození páteřního plynovodu bylo dočasně odpojeno 2500 odběratelů," dodal.
„Stovky rodin zůstaly bez plynu. Byl to záměrný úder na přípravy k topné sezóně - naprosto cynický, jako každý ruský úder na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská vojska zasáhla „objekty plynovodní infrastruktury, které zajišťují provoz podniků vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny“.
Rusko od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu více než zdvojnásobilo počet vypálených raket a vyslaných bezpilotních letounů na Ukrajinu. A to navzdory jeho výzvám k příměří. Analýzu provedla redakce BBC. Útoky dle nich rostly již za bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024, ale po Trumpově listopadovém volebním vítězství prudce stouply.
Trumpova administrativa mezitím dvakrát pozastavila dodávky munice protivzdušné obrany a dalších vojenských dodávek na Ukrajinu. K přerušením – oznámeným v březnu a červenci, která ale v obou případech prezident USA vzal posléze zpět – došlo v době, kdy Rusko neustále zvyšovalo výrobu raket a dronů. Podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostla výroba balistických raket v Rusku za poslední rok o 66 %.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
