Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Panama přestane registrovat tankery i nákladní lodě starší než 15 let s cílem "optimalizovat provozní výkonnost své flotily, minimalizovat riziko zadržení a zabránit vstupu plavidel z takzvané stínové flotily", uvádí oborový portál Maritime-Executive.
Pod panamskou vlajkou se plaví spousta cizích lodí, díky dosud vstřícným podmínkám má druhý největší registr plavidel na světě - patří k nim i spousta tankerů přepravujících sankcionovanou ruskou a íránskou ropu. Jejich stáří a nespolehlivost však budí obavy.
Jeden člověk přišel o život a deset dalších, včetně dvou dětí, utrpělo zranění při dnešním ruském útoku na město Lozova v jižní části ukrajinské Charkovské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na záchranáře v tomto regionu.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl její starosta Serhij Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda. Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo v únoru 2022. Poškozená je kritická infrastruktura ve městě, panelové domy, soukromá zástavba. Provoz dočasně přerušilo nádraží v Lozové, které bylo při útoku zasaženo, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi zraněnými jsou čtyři železničáři.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
při zemětřesení, které minulý týden zasáhlo ruský Dálný východ a velké oblasti v Tichomoří, vznikly škody na základně ruských jaderných ponorek na Kamčatce. Informoval o tom list The New York Times.
Na satelitních snímcích firmy Planet Labs je zachycené poškozené plovoucí molo na základně Rybačij v jihovýchodní části Kamčatky. Jeho jedna část se zřejmě oddělila od ukotvovacího místa. Kromě toho nejsou ze satelitních snímků zřejmé další větší škody.
Agentura Reuters k informacím The New York Times napsala, že je nedokázala nezávisle ověřit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
