Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Počet obětí ruských útoků na Ukrajinu se za den blíží třem desítkám mrtvých, tvrdí ukrajinské úřady. Téměř 100 dalších při nich utrpělo zranění.
„Stalo se to poté, co Spojené státy vyjádřily naprosto jasný postoj, podporovaný světem, že Rusko by mělo tuto válku ukončit a přejít k diplomacii," komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každá vražda našich lidí Rusy, každý ruský úder - ačkoliv už dávno mohlo být příměří, kdyby je Rusko neodmítlo - ukazuje, že Moskva si zaslouží velmi tvrdý, skutečně bolestivý, a proto spravedlivý a účinný sankční tlak. Musí být donucena zastavit zabíjení a uzavřít mír,“ zdůraznil Zelenskyj.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v dnešním telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o dalších možnostech podpory Ukrajiny i o nutnosti reforem a boje s korupcí.
„Mluvili jsme o dalších možnostech naší podpory Ukrajiny. Je i v našem zájmu, aby se Ukrajina stala silným členem Evropské unie. Proto musí dál pokračovat v reformách a boji s korupcí, což jsem panu ministrovi zdůraznil,“ uvedl Lipavský.
Ukrajinská vláda čelí kritice za zákon, který podřizoval Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) generální prokuratuře, čímž by se podle některých snížila nezávislost úřadu. Generálního prokurátora totiž do funkce jmenuje prezident a nominaci schvaluje parlament. Ukrajinská vláda zareagovala na kritiku ze zahraničí i na domácí protesty předložením nové úpravy, která by měla NABU vrátit větší míru nezávislosti.
Kreml komentuje výroky Donalda Trumpa o tom, že zkracuje Rusku lhůtu na dohodu o ukončení války proti Ukrajině z 50 na 10-12 dnů: „Vzali jsme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa. Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
„Chtěl bych se vyhnout nějakému hodnocení. Opakuji, že prohlášení prezidenta Trumpa jsme vzali na vědomí,“ odpověděl na otázku ohledně Trumpova výroku, že už nemá zájem dál mluvit s prezidentem Vladimirem Putinem.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
