Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V ukrajinské armádě budou moci sloužit lidé starší 60 let. Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jenž umožní starším obyvatelům země dobrovolně vstoupit do armády v době válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze do země. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo servery Ukrajinska pravda a The Kyiv Independent.
Toto opatření umožní starším dobrovolníkům sloužit v nebojových a specializovaných rolích, čímž se rozšíří náborový fond v době přetrvávajícího nedostatku lidských sil, podotkl The Kyiv Independent. „Značný počet občanů ve věku 60 let a starších vyjádřil silnou touhu dobrovolně se zapojit do obrany státu,“ stojí podle AFP ve vysvětlující zprávě na webových stránkách parlamentu, který návrh zákona schválil v polovině července.
Podle místních obyvatel došlo v oblastním městě Černihiv, severně od Kyjeva, k explozi. Informují o tom místní kanály na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s kanadským premiérem Markem Carneyem, jednání označil za „věcné a dobré.“ „Jsem vděčný Kanadě za podporu mého návrhu zákona, který zaručuje nezávislost a účinnost ukrajinských protikorupčních orgánů a brání jakémukoli ruskému vlivu nebo zasahování do práce naší protikorupční infrastruktury,“ uvedl na síti X. Carney tak zřejmě podpořil aktuální zákon, který Zelenskyj předložil po masových protestech, které smetly jeho předchozí variantu. Ta měla naopak podřídit protikorupční instituce vládě.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
