Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská delegace dnes odpoledne přiletěla do Istanbulu, kde bude jednat s ukrajinskými zástupci, oznámila ruská státní agentura TASS. Ukrajinská diplomatická výprava se podle agentury Reuters po cestě zastavila v Ankaře na bilaterální jednání s tureckými činiteli. Třetí kolo přímých rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem je v Istanbulu naplánováno na večer. Očekává se, že rozhovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Německá vláda schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů, informovali ministři obrany a hospodářství Boris Pistorius a Katherina Reicheová. Podle Pistoriuse by nemělo smysl poskytnout armádě více peněz, kdyby je nemohla rychle a účinně využít.
„Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl na tiskové konferenci Pistorius. V návrhu zákona se píše o ohrožení Ruskem, kvůli kterému je nutné zlepšit obranyschopnost bundeswehru. Bezpečnost země přitom nesmí podle předkladatelů zákona trpět kvůli příliš dlouhým výběrovým či povolovacím řízením.
Zákon, který ještě musejí schválit poslanci, mimo jiné zjednodušuje zadávání veřejných zakázek, které se týkají německé armády. I přímé zadávání má být v budoucnu rychlejší a častější. „Potřebujeme více vojenského vybavení a potřebujeme ho rychleji,“ řekla k tomu ministryně hospodářství Reicheová.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou o kontroverzní reformě protikorupčních orgánů Ukrajiny. „Situaci na Ukrajině sledujeme. Boj proti korupci je klíčovou součástí cesty do EU. Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianco šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl Lipavský.
Schválení zákona, který kritizovala i Evropská unie, vyvolala v ukrajinských městech největší veřejné protesty od února 2022, kdy zemi napadlo Rusko.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
