Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Turecku o ukončení války je plánováno na tento týden, uvedl podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Nepotvrdil tak středeční termín, který v pondělí oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov také řekl, že od rozhovorů nelze čekat žádné zázraky.
„Doufáme, že (jednání) bude tento týden. Jakmile budeme připraveni, učiníme oznámení o termínu,“ řekl mluvčí Kremlu. Hlavním tématem by podle Peskova měla být diskuse nad návrhy ohledně mírového uspořádání, které si Moskva a Kyjev vyměnily během předchozích jednání.
Rusko v noci na dnešek provedlo vzdušné útoky na tři ukrajinské oblasti. V Kramatorsku na východě zemřel chlapec, dalších 24 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom dnes agentura AP. Útoky se odehrály den před předpokládaným třetím kolem ukrajinsko-ruských mírových rozhovorů. O sestřelení dronů nad svým územím informovalo také Rusko.
Od pondělního večera Rusko zasáhlo cíle v ukrajinské Sumské, Oděské a Doněcké oblasti. V Kramatorsku v Doněcké oblasti zasáhla klouzavá bomba obytný dům a způsobila požár, uvedl náčelník městské vojenské správy Oleksandr Hončarenko. Podle místních úřadů zemřel chlapec narozený v roce 2015 a dalších pět lidí bylo zraněno.
Moskva v reakci na nově schválené protiruské sankce Evropské unie výrazně rozšířila svůj seznam osob se zákazem vstupu do Ruska. Jsou na něm představitelé evropských institucí, členských států EU i dalších zemí. Uvedlo to dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, konkrétní jména nesdělilo.
Zástupci členských států EU se v pátek shodli na 18. balíčku sankcí proti Rusku, který míří zejména na energetický a bankovní sektor. Předchozí, 17. balík sankcí schválila EU v květnu. Kreml nejnovější sankce označil za nelegální.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
