Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rus, kterého česká cizinecká policie zadržela na ruzyňském letišti na základě německého zatykače, je už v Německu. Policisté to dnes uvedli na síti X. Muže, jemuž hrozí až 15 let vězení za drogovou trestnou činnost, odhalili policisté díky databázi otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Německým kolegům jej předali ve středu v centru policejní a celní spolupráce v Petrovicích v Ústeckém kraji.
„K zadržení hledané osoby došlo na základě lustrace otisků prstů v Schengenském informačním systému na pražském letišti. Je to první případ, kdy se nám právě díky otiskům v této databázi podařilo zadržet mezinárodně hledanou osobu,“ sdělil Michael Weiss z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci. „Doufáme, že rozšířením dotazů podle otisků prstů v SIS budeme ještě lépe bojovat proti zločincům,“ doplnil.
Zadržený Rus pobýval v Evropě nelegálně přes deset let. Z pražského letiště se snažil pod falešnou identitou odcestovat do Uzbekistánu. Při letištní kontrole se ale podle policie choval podezřele a předložil náhradní ruský doklad, který vydává velvyslanectví v případě ztráty cestovního pasu. Na dokumentu nebyl žádný druh víza, které by muže opravňovalo k pobytu v EU. Policisté proto totožnost cizince ověřili v SIS a zjistili, že na něj Německo vydalo zatykač.
Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že uvalilo sankce na tři jednotky a 18 příslušníků a hackerů ruské vojenské rozvědky GRU. Mezi nimi jsou osoby zapojené do útoku na divadlo v Mariupolu v roce 2022 a také lidé, kteří před útokem na bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v roce 2018 sledovali jeho rodinu. Podle ministerstva jsou lidé spojovaní s GRU zodpovědní také za vlnu kybernetických útoků proti Evropě a jejím demokratickým institucím.
„Příslušníci GRU vedou kampaň s cílem destabilizovat Evropu, podkopat suverenitu Ukrajiny a ohrozit bezpečnost britských občanů,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy. Rusko podle něj cílí na britská média, poskytovatele telekomunikačních služeb, politické instituce nebo energetickou infrastrukturu.
Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
