Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský parlament povolil protipěchotní miny. „Nejvyšší rada právě hlasovala pro zastavení platnosti Ottawské úmluvy v případě Ukrajiny. Je to historické rozhodnutí, která nám vrací právo používat a vyrábět protipěchotní miny - důležitý prvek ženijní obrany na bojišti,“ uvedl poslanec Roman Kostenko. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a invazní vojska podle Kostenka miny běžně používají. „Nemůžeme dál bojovat se svázanýma rukama,“ dodal poslanec.
Prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne na síti X napsal, že bezodkladně podepsal normy nyní schválené parlamentem, mezi nimi i ten o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy. „Budeme schopni dosáhnout přinejmenším parity v silách a prostředcích nezbytných k obraně před ruskou agresí,“ uvedl prezident a také upozornil, že Moskva není signatářem úmluvy.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko balík blokuje. Nyní je míč na slovenské straně hřiště, prohlásila Kallasová po skončení dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
