Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř deset milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Většina z uprchlíků, kteří museli odejít v důsledku bojů v poslední době, už chce zůstat blízko svých původních domovů, uvedla zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Ukrajinu.
Ruská agrese na Ukrajině pokračuje se „zvýšenou intenzitou“, a je tak klíčové i další udržení mezinárodní podpory financující humanitární pomoc, zdůraznila dnes zástupkyně UNHCR pro Ukrajinu Karolina Lindholmová Billingová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
Nejméně sedm civilistů přišlo o život a dalších devět utrpělo zranění při čtvrtečních ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Mezi oběťmi Filaškin zmínil tři zabité v Pokrovsku, který se zdá být hlavním cílem ruské ofenzívy usilující o ovládnutí celé Doněcké oblasti. Dalšího civilistu, 39letého cyklistu, dnes zabil ruský dron v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prikudin. Jednasedmdesátiletá žena zahynula při ruském ostřelování Záporožské oblasti, informoval gubernátor Ivan Fedorov.
Rusko dnes oznámilo, že uzavře polský generální konzulát v Kaliningradské oblasti v odvetě za rozhodnutí Varšavy zavřít ruský generální konzulát v Krakově na jihu Polska. Oznámily to dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Polská strana uzavření konzulátu v Krakově vysvětlovala žhářským útokem v obchodním centru ve Varšavě, za kterým podle ní stálo Rusko. Polské ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že na ruské rozhodnutí adekvátně odpoví.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
