Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle Ozbrojených sil Ukrajiny se počet zesnulých ruských vojáků zvětšil o dalších 1180 na celkových 1 026 440 mrtvých. Ukrajině se podařilo sestřelit letadlo, zničit dva další tanky a sestřelit přes 200 dronů.
Výrobní aktivita v Rusku klesá a některé ekonomické ukazatele se propadají do červených čísel. Ukazují to data, o kterých informoval americký server Wall Street Journal. Důvodem mohou být nejnovější sankce, jak dodává v rozsáhlé analýze také The Kyiv Independent.
Masivní vojenské výdaje, pokles vývozu ropy i snížení produkce u výrobců zemědělských strojů či výrobce nábytku ukazují podle expertů, že je Rusko na „pokraji recese“.
Ruská letiště jsou paralyzována kvůli hrozícím dronovým útokům. Stovky letů jsou zpožděny nebo zrušeny. Lidé spí na podlaze, perou se, ale i zpívají „Kaťušu“.
V Pulkově bylo zpožděno 48 letů, 74 zrušeno. V Šeremetěvu bylo večer zrušeno 174 letů a dalších 47 bylo zpožděno. Na letu do Almaty, který uvízl na více než 15 hodin, pár lidí dokonce onemocnělo.
Na letišti Strigino (Nižnij Novgorod) je zaveden režim „koberce“ – všechny lety jsou zpožděny a cestujícím bylo řečeno, že neodletí nejméně dva dny. Rodiny s dětmi spí přímo na podlaze letiště. Někteří uvízli v zahraničí, včetně Turecka, a nemohou se vrátit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
