Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Polsko dokončilo jednání s jihokorejskou společností Hyundai Rotem o dodávce 180 tanků K2, v pořadí už druhé. Obě strany plánují v nejbližší době podepsat smlouvu, informovala dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na korejskou vládní agenturu, která má na starosti armádní zakázky. Celková hodnota kontraktu na 180 tanků podle odhadů agentury Jonhap činí přibližně 6,5 miliardy dolarů (136,3 miliardy Kč).
Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovalo přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.
Diplomatická roztržka mezi Ázerbájdžánem a Ruskem pokračuje. Ministerstvo zahraničí v Baku si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby vyjádřilo nespokojenost s kroky Moskvy, které podle něj poškozují vztahy mezi zeměmi. Ruská diplomacie podle agentury Reuters vyzvala Baku k obnovení vztahů na úroveň odpovídající strategickému spojenectví. Vztahy mezi dvojicí států zhoršila smrt dvou Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí na svém webu uvedlo, že ruskému diplomatovi znovu vyjádřilo znepokojení nad smrtí dvou ázerbájdžánských krajanů při nedávném zatýkání v ruském Jekatěrinburgu, přičemž ruské vysvětlení je podle Baku v rozporu se stopami násilí na tělech dvojice mrtvých bratrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým výnosem zbavil hlavu proruské pravoslavné církve ukrajinského občanství, oznámila dnes ukrajinská tajná služba SBU. Orest Berezovskyj, známý jako metropolita Onufrij, v roce 2002 dobrovolně obdržel ruské občanství a nadále je ve spojení s preláty v Moskvě, kteří podporují válku Ruska proti Ukrajině, vysvětlila SBU důvody prezidentova rozhodnutí.
Příslušný prezidentův výnos dosud nebyl zveřejněn, poznamenal server Ukrajinska pravda. SBU také obvinila Berezovského, že úmyslně bránil tomu, aby ukrajinská pravoslavná církev dosáhla nezávislosti na moskevském patriarchátu a že o svém ruském občanství neuvědomil ukrajinské úřady.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
