Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Česko nemá podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) žádné náznaky, které by potvrzovaly, že české firmy dodávají Rusku obráběcí stroje určené k výrobě zbraní. Ministr to uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden novinářům řekl bez konkrétních jmen, že stroje, které lze využít pro výrobu zbraní, dodává osm českých firem. Vyzval k sankcím.
„Na základě informací získaných od ukrajinské strany jsme neidentifikovali žádné náznaky, které by potvrzovaly, že skutečně došlo k proliferaci daných položek do Ruska,“ uvedl ministr Lipavský. Podle něj jde spíše o poptávky či objednávky ruské strany. „Zároveň platí, že uzavřená diplomatická jednání resort nekomentuje,“ doplnil.
Jedna žena zahynula a další utrpěla zranění při ukrajinském dronovém útoku na město Bokovo-Chrustalne v Ruskem okupované části Luhanské oblasti, informuje ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady. Další dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském vzdušném úderu na ruské město Brjansk, oznámil gubernátor Brjanské oblasti.
Ukrajinský úder na Bokovo-Chrustalne zasáhl obytnou budovu, uvedly místní úřady s tím, že jedna žena při něm přišla o život a další zraněné zdravotníci poskytli pomoc. Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury AP oznámilo, že Rusko v noci na dnešek sestřelilo tři ukrajinské drony.
Obrazem: Hendikepovaní veteráni na soutěži ve Lvově
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
