Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Soud v ruském Permu dnes uložil za vlastizradu trest 16 let vězení místnímu fotografovi Grigoriji Skvorcovovi. Té se údajně dopustil tím, že americkému novináři předal publikaci o sovětských bunkrech, informovala agentura AFP.
Od začátku ruské války proti Ukrajině v únoru 2022 v Rusku přibývá odsouzenců s vysokými tresty za údajnou vlastizradu, terorismus, sabotáž nebo špionáž, poznamenala AFP. Kromě toho byly tisíce lidí potrestány nebo je jim vyhrožováno kvůli odporu vůči ruské válce proti Ukrajině. Také Skvorcov podle ruských médií ruskou vojenskou ofenzivu veřejně kritizoval.
První chvíle propuštěných válečných zajatců po návratu domů na Ukrajinu.
Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/b9ARosxcNV
Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků „z území kontrolovaného Kyjevem“ výměnou za vrácení ukrajinských vojáků.
Nyní jsou podle TASS navrácení ruští vojáci v Bělorusku, kde jim je poskytována psychologická a lékařská pomoc. Všichni tito vojáci pak mají být dopraveni do Ruska k léčbě a rehabilitaci ve zdravotnických zařízeních ministerstva obrany.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
