Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem.
Novináři se Orbána při příchodu na jednání ptali, jestli se bude dnes o Rusku mluvit jako o hrozbě. Maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždy. Když byl dotázán, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí váhal, nakonec ale uvedl, že NATO je mnohem silnější.
Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Merz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. Větší investice do armády jsou jednou z reakcí aliance na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
"Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit," řekl Merz. Poznamenal, že investice do obrany vzrostou na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky půjde do vojensky využitelných oblastí, jako jsou například infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
Kancelář ukrajinského prezidenta potvrdila, že se dnes na okraj summitu NATO uskuteční schůzka mezi Zelenským a Trumpem. Začít by měla ve 14:30.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
