Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.
Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.
Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.
Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor.
Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Ústavní soud zamítl stížnost dvojice, která usilovala o to, aby konflikt s cizinci u stánku iniciativy Pražský Majdan neskončil jen v přestupkovém řízení. Stížnost směřovala proti rozhodnutím pražských policistů a státního zastupitelství, podle kterých se cizinci podezřelí z útoku na dobrovolníky nedopustili ani trestného činu z nenávisti, ani výtržnictví. ÚS stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Incident se odehrál před více než rokem na Staroměstském náměstí v Praze.
„Orgány činné v trestním řízení se v posuzované věci dostatečným způsobem zabývaly tím, zda stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí, a srozumitelně s odkazem na příslušné důkazy vysvětlily, z jakého důvodu dospěly k závěru, že tomu tak nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.
Dobrovolníci Pražského Majdanu před rokem na Staroměstském náměstí informovali kolemjdoucí o válce na Ukrajině. U stánku propukl nejprve slovní konflikt a pak i strkanice se skupinou cizinců. Jednoho z cizinců zadržela policie hned po incidentu, další čtyři na letišti, brzy je však zase propustila. Podle tehdejších informací šlo o občany státu Evropské unie, z nichž nejméně jeden pocházel z postsovětského prostoru.
Policisté vycházeli hlavně z videozáznamů pořízených účastníky incidentu a z výslechů aktérů. Poté, co případ poslali přestupkové komisi, se dobrovolníci obrátili na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které postup policistů potvrdilo jako správný. Podle státní zástupkyně šlo o „běžný situační konflikt“ a neprokázalo se, že motiv spočíval v podpoře Ruska a zášti vůči Ukrajině. Stejný názor mělo také Městské státní zastupitelství v Praze.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
