Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.
Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.
Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.
Kauzou namalování ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči se nakonec bude muset soud zabývat v rámci veřejného hlavního líčení. Státní zástupce totiž uspěl se stížností proti soudnímu usnesení, které trestní případ postoupilo do přestupkového řízení. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová. Obžalobu na členy spolku Kaputin kvůli poškození cizí věci projedná soud 6. srpna.
„Městský soud v Praze zrušil z procesních důvodů usnesení zdejšího soudu ze dne 17. února 2025, kterým zdejší soud rozhodl o postoupení věci k projednání Úřadu městské části Praha 6, a uložil zdejšímu soudu ve věci nařídit hlavní líčení,“ sdělila mluvčí. Obvodní soud dospěl letos v únoru k závěru, že namalování vlajky nebylo trestným činem.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
