Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina přijde o další území, pokud nepřijme ruské požadavky. V rozhovoru s americkým deníkem The Wall Street Journal to uvedl hlavní ruský vyjednavač a prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ukrajina, která se již více než tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské invazi, má ruské požadavky za ultimáta.
Rozhovor americkému deníku poskytl Medinskij po druhém kole přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu. Rozhovory nepřinesly žádný průlom, strany se ale dohodly na další výměně vězňů a těl padlých vojáků.
„Chceme mír,“ tvrdil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ale pokud se Ukrajina bude i nadále řídit národními zájmy jiných, pak prostě budeme nuceni reagovat,“ dodal.
Vzdušné údery na Charkov: Raněných se eviduje už 57. Hasiči i tisková agentura AP přinášejí fotky plamenů, jež zachvátily obytný dům.
Devět zraněných, včetně dvouleté dívky a patnáctiletého chlapce, bylo hospitalizováno, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Siněhubov. Dodal, že údery zasáhly také městské trolejbusové depo a několik obytných budov.
Dobrý den, vážení četnáři,
dva lidé zahynuli a nejméně 37 dalších bylo v noci na dnešek zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov, informovala agentura AFP s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města. Stalo se tak den poté, co podobné ruské útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi. Rusko se k dnešnímu útoku bezprostředně nevyjádřilo.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
