Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Moskva je podle Kremlu připravena dodržet dohodu o výměně zajatců a padlých s Ukrajinou, kterou obviňuje z jejího narušování. Kyjev to dříve popřel.
Rusko v noci na dnešek k útoku proti Ukrajině použilo 479 dronů a 20 raket a střel, uvedlo dnes ukrajinské letectvo na telegramu. RBK Ukrajina píše, že to byl největší útok od začátku ruské invaze v únoru 2022. Protivzdušná obrana 479 cílů různého typu zneškodnila.
Ukrajinci nad územím své země sestřelili 277 bezpilotních letounů, dalších 183 zneškodnili pomocí prostředků elektronického boje nebo drony zmizely z radarů. Protivzdušná obrana zlikvidovala také například deset střel Ch-101, dvě střely Ch-22 nedosáhly cíle a zmizely z radarů.
V bojích v Sumské oblasti na severovýchodě v neděli padl sólista Oděské národní opery Vladyslav Horaj, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na operní dům v černomořském přístavním městě. Tenorista Horaj šel do války proti ruským invazním silám dobrovolně.
„Vladyslavův hlas byl známý po celém světě, jeho srdce ale patřilo Ukrajině,“ uvedla Oděská národní opera. Označila ho za talent na jevišti i za příklad síly, důstojnosti a laskavosti. Šlo o člověka, který i v „nejtemnějších dobách“ pomáhal, dobrovolničil a podporoval ostatní. „Oděská národní opera osiřela,“ píše se také v oznámení o umělcově smrti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
