Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Slovenský premiér Robert Fico dal dnes najevo, že Bratislava bude v orgánech Evropské unie blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku. Čtvrteční rozhodnutí slovenské sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce vůči Moskvě má ministerský předseda, podobně jako ústavní právníci, jen za politické usnesení bez právních závazků.
Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajině schválila v květnu.
„Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky,“ řekl Fico novinářům. Znovu tvrdil, že sankce proti Rusku nefungují.
Útoku dronů a střel v noci na dnešek čelila také Ukrajina. V Dněpropetrovké oblasti zemřel po ruském náletu člověk.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 49 útočných dronů různých typů a rovněž protilodní střelu Oniks a dvě řízené střely Ch-59/69. Útok podle něj směřoval především na Charkovskou a Doněckou oblast. Protivzdušná obrana zneškodnila 40 ruských dronů, přičemž 22 bylo sestřeleno a 18 potlačeno prostředky radioelektronického boje.
Jednoho mrtvého si vyžádalo letecké bombardování v lokalitě Meživska na východě Dněpropetrovské oblasti, uvedl podle agentury AFP oblastní šéf Mykola Lukašuk.
Ukrajinský dronový útok na Moskvu přiměl úřady k uzavření dvou z letišť ruské metropole. Ruský úřad pro civilní letectví Rosaviacija podle agentury Reuters uvedl, že v zájmu zajištění bezpečnosti letectví pozastavil lety na letištích Vnukovo a Domodědovo.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila celkem deset dronů, uvedl dnes ráno v sérii příspěvků na Telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Na místech dopadů úlomků bezpilotních prostředků podle něj pracují záchranné služby.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
