Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Během ruského útoku na Charkov zahynuli tři osoby. Podle tamních úřadů se jednalo o nejsilnější útok od začátku války. Během velmi krátkého časového úseku došlo k nejméně 40 explozím.
Mezi 21 zraněnými je podle úřadů nemluvně i 14letá dívka. Poškozeno bylo 18 bytových a 13 rodinných domů.

Dcera Trumpova zmocněnce pro Ukrajinu Meaghan Mobbsová se zastává ukrajinské strany a skrze sociální síť píše svému otci, že „Rusové nechtějí mír“. Dcera mírového vyjednavače pravidelně píše příspěvky podporující Ukrajinu.
„Hlučná noc v Kyjevě, tati,“ napsala Mobbsová na síti X. „Možná je to těmi výbuchy a střelbou uprostřed noci, ale mám takový zvláštní pocit, že Rusové o mír nestojí,“ dodala. Dále píše svému otci - a celému světu - že mise Pavučina byla reakcí Ukrajiny na přetrvávající násilí a jen se brání. Připomíná také, že právě Putin odmítá klid zbraní.

Putinův propagandista Solovjov hrozí: Operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“
Putinův propagandista Vladimir Solovjov v ruské státní televizi prohlásil, že ukrajinská operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“. Vyzval také k zastřelení ruských vojáků, kteří následky nedělní operace natočili.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.