Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Na západoukrajinský Luck, který je administrativním centrem Volyňské oblasti, zaútočilo 15 ruských dronů a ruská armáda proti němu odpálila šest raket, řekl starosta Ihor Poliščuk. Jedna z raket sestřelených protivzdušnou obranou dopadla na výškový obytný dům a silně ho poškodila. Poničené jsou i další domy. Zraněných je 15 lidí, uvedl úřad generálního prokurátora. Luck leží asi 85 kilometrů od hranic s Polskem.
Mezi mrtvými a zraněnými při ruských útocích jsou záchranáři. Tři přišli o život v Kyjevě. „Pracovali během útoků, aby pomohli jiným lidem,“ uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko. Dalších 14 z nich utrpělo zranění. V Kyjevě je celkem 23 zraněných. Úřady původně informovaly o čtyřech obětech, později ale jejich počet snížily na tři.
Ukrajinská armáda dnes oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti, kde vypukl požár. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o preventivní operaci před rozsáhlým dronovým a raketovým útokem, který v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko.
Generální štáb hlásí, že v noci na dnešek se terčem úspěšného zásahu stala letecká základna Engels v ruské Saratovské oblasti, kde „jsou rozmístěny letouny nepřítele, které zbyly po operaci ukrajinské tajné služby“. Zasaženo bylo také letiště Ďagilevo, kde jsou rozmístěny letouny využívané k podpoře raketových útoků proti Ukrajině a odkud startují ruské strategické bombardéry.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha volá po posílení ukrajinské obrany a dalších protiruských sankcích poté, co Rusko proti Ukrajině v noci na dnešek podniklo nový rozsáhlý raketový a dronový útok. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si vyžádal tři mrtvé a skoro 50 zraněných. Ukrajinské úřady doposud informovaly o čtyřech obětech.
Rusko v noci zaútočilo na devět ukrajinských oblastí. Podle Sybihy na nedělní překvapivé ukrajinské údery na ruské strategické letectvo odpověděl agresor útoky na civilisty na Ukrajině.
„Rozdíl mezi Ukrajinou a Ruskem je v tom, že Ukrajina zasahuje legitimní cíle, jako jsou letouny vybavené k bombardování našich dětí. Rusko cílí na obytné oblasti, civilisty, kritickou infrastrukturu,“ napsal Sybiha na sociální síti X.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
