Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský ministr obrany a vedoucí ukrajinské delegace při jednáních s Ruskem Rustem Umerov včera večer na Facebooku uvedl, že ruská strana předložila své návrhy až v průběhu samotného jednání v Istanbulu. Podle něj tím vytvořila podmínky, které znemožnily dosažení konkrétního výsledku.
„Naše dokumenty byly předloženy předem, zatímco ruské memorandum dorazilo až během schůzky. Zdá se, že jde o další pokus, jak získat čas a vytvořit dojem diplomatické aktivity bez reálných kroků,“ řekl Umerov po skončení druhého kola rozhovorů v Turecku.
Za jediný posun označil Umerov propuštění některých Ukrajinců ze zajetí. Kyjev podle něj navrhl uspořádat do konce června setkání na nejvyšší úrovni. „A pokud jde jen o další odklad, měla by následovat jediná reakce – tvrdší mezinárodní sankce,“ dodal.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské ostřelování Ukrajiny si v pondělí ve frontových oblastech vyžádalo nejméně pět mrtvých. V noci na dnešek o tom s odvoláním na ukrajinské úřady informovala agentura Reuters. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin oznámil, že v Kramatorsku při ruských úderech zahynul jeden člověk a další dva utrpěli zranění. Město, jak Reuters poznamenal, by se stalo jedním z hlavních cílů ruských sil, pokud se jim v Doněcké oblasti podaří postoupit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
