Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Rusko své požadavky před schůzkou s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal. Ruská delegace do Istanbulu odletěla dnes odpoledne, oznámily agentury s odvoláním na anonymní zdroje.

V Istanbulu mají v pondělí pokračovat rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajinští vyjednavači předloží ruské straně návrh plánu na trvalé mírové ujednání, který začíná nejméně 30denním úplným příměřím, píše agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu, do kterého nahlédla. Ukrajinští představitelé tento týden uvedli, že Rusům předložili návrh ještě před začátkem jednání v Istanbulu.
Návrh podmínek mírové dohody v tomto dokumentu se shoduje s předchozími podmínkami stanovenými Kyjevem. Patří mezi zachování plné vojenské kapacity Ukrajiny po uzavření mírové dohody, odmítnutí mezinárodního uznání ruské svrchovanosti nad okupovanými územími a reparace pro Ukrajinu. Dokument také uvádí, že současná frontová linie bude výchozím bodem pro jednání o území.

„7 miliard amerických dolarů (154 mld. Kč). To je odhadovaná cena strategického letectva nepřítele, které bylo dnes zničeno v důsledku speciální operace SBU Pavučina,“ tweetuje SBU - Služba bezpečnosti Ukrajiny a přidává fotku svého šéfa Vasyla Maljuka nad plány operace. „Zasaženo bylo 34 % strategických nosičů řízených střel na hlavních letištích Ruské federace.“
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.