Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Na dětské nemocnici v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny začala v květnu fungovat solární elektrárna, na kterou loni poslali dárci z Česka přes 900.000 korun. Nemocnice, která každoročně ošetří na 135.000 pacientů, se tak při výpadcích proudu nebude muset spoléhat jen na drahé dieselové generátory. V tiskové zprávě o tom informovala brněnská nezisková organizace Nesehnutí, která sbírku Slunce pro Ukrajinu pořádala. Záporoží leží nedaleko válečné fronty. Začátkem května na město zaútočila ruská armáda, Ukrajina hlásila přes 30 zraněných.
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Podle agentury Reuters se Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu. „Je to oprávněná obava,“ řekl Kellogg.
V Oděské oblasti v důsledku útoku ruských dronů vznikl požár na budově, v níž je pobočka Nové pošty. Poškozeny byly také nákladní automobily, které u ní byly zaparkované, informovala Státní služba pro mimořádné události. Nikomu se nic nestalo. Podle ukrajinské generální prokuratury se dronový útok na civilní infrastrukturu stal v Izmajilském okrese. Izmajil leží na Dunaji na hranici s Rumunskem.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
