Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, dříve poznamenal podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.
Tento poradce ruského prezidenta Vladimira Putina vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, která se tento měsíc uskutečnila také v Istanbulu.
Srdcervoucí záběry z města Korostyshiv v Žytomyrské oblasti. Blízcí se loučili s trojicí dětí z jedné rodiny. Tamaru (8), Stanislava (12) a Romana (17) zabil nedělní ruský úder na město.
Takzvaná kvazi-mediální scéna účinně napomáhá nepřátelskému působení Ruska proti České republice, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za loňský rok. Tato scéna a její média si podle ministerstva získala své příznivce, u kterých se jim podařilo vyvolat nebo podpořit pocity nedůvěry v legitimitu ČR. Podle zprávy, kterou dnes schválila vláda, už tato média neusilují pouze o podkopávání a oslabování důvěry v Česko, ale také o navození pocitu, že Rusko je pozitivní, zdravou a progresivní alternativou.
Daná média podle ministerstva loni nadále využívala reálných, ale i smyšlených incidentů k posilování předsudků vůči etnickým, národnostním a náboženským skupinám nebo sexuálním menšinám.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
