Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu uvedl, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Uvedl, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se v úterý sešli v Římě. Vztahy jejich zemí v poslední době provázely neshody ohledně podpory Ruskem napadené Ukrajiny.
Meloniová projevila skepsi vůči Macronově „koalici ochotných“ a francouzsko-britskému plánu předloženému na začátku tohoto roku, který počítá s vysláním mírových jednotek na Ukrajinu v případě uzavření příměří. Vyslání vojáků by bylo v Itálii velmi nepopulární.
V nynějším prohlášení nicméně oba lídři uvedli, že jejich „neochvějná a bezvýhradná“ podpora Ukrajiny je více než kdy jindy potřebná k dosažení spravedlivého a trvalého ukončení války.
Ruská protivzdušná obrana v úterý večer za tři hodiny zachytila nebo zničila 112 ukrajinských dronů, z toho většinu nad centrálními a jižními ruskými oblastmi. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom napsala agentura Reuters.
K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou, zatímco ostatní drony byly zničeny nad pěti dalšími oblastmi.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
