Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Ukrajinský energetický regulátor schválil mechanismus pro dovoz plynu z Řecka prostřednictvím transbalkánského plynovodu. Schválený mechanismus by měl zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.
Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívá kvůli vyšším tranzitním poplatkům. Plyn z LNG terminálů v Řecku totiž musí projít přes území Bulharska, Rumunska a Moldavska.
Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes nicméně oznámilo, že provozovatelé tranzitu plynu ze zúčastněných zemí připravili mechanismus, který umožní využít volnou kapacitu transbalkánského plynovodu k dovozu na Ukrajinu za konkurenceschopné poplatky. Dodalo, že doufá v pozitivní rozhodnutí všech zúčastněných zemí ohledně využití této cesty pro dodávky plynu na Ukrajinu.

„Kyjevský režim, podporovaný některými evropskými zeměmi, podnikl řadu provokativních kroků s cílem narušit proces vyjednávání,“ prohlásilo ruské ministerstvo obrany, které dále uvedlo, že ukrajinská armáda od 20. května výrazně zvýšila vzdušné útoky na Rusko. Ruská protivzdušná obrana za poslední týden podle tvrzení ministerstva zneškodnila 2331 ukrajinských dronů. Rozsáhlé ruské údery na Ukrajinu z posledních dní Moskva označila za odpověď na tyto ukrajinské útoky.
Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale na příměří se dohodnout nepodařilo. Kyjev a představitelé čtyř velkých evropských zemí přitom před tím navrhli klid zbraní, ruský prezident Vladimir Putin ale přímo nereagoval a pak přišel s protinávrhem na přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, uvedla agentura AP s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.
Ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva ruská armáda zajala v roce 2022, když bránil město Mariupol. Jeho rodina přesto věřila, že se nakonec vrátí domů v pořádku. Rusko je totiž podle mezinárodního práva povinno chránit válečné zajatce. Do vlasti se však vrátily jen pozůstatky devětapadesátiletého muže. V ruském úmrtím listu stálo, že zemřel na mrtvici. Pitva provedená na Ukrajině a slova jiného bývalého válečného zajatce, který s ním byl zadržován, však svědčí o násilí a zanedbávání lékařské péče ze strany jeho věznitelů.
Pravda je skličující, řekl osmačtyřicetiletý Oleksij Hončarov, kterého Rusové s Hryhorjevem zadržovali ve vězeňské kolonii v ruském městě Kamensk-Šachtinskij. Hryhorjev podle něj čelil stejně tvrdým trestům jako ostatní váleční zajatci. „Všichni byli biti – bez výjimky. Někteří méně, jiní více, ale všichni,“ popsal Hončarov, který se dostal zpět na Ukrajinu v únoru při jedné z výměn válečných zajatců. U něj samotného zdravotníci po návratu domů diagnostikovali tuberkulózu, což je mezi lidmi vracejícími se z ruského zajetí stále častější jev.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.