Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

„Byla to už třetí noc v řadě kombinovaného ruského teroru – útoku dronů a střel. Pouze pocit naprosté beztrestnosti může Rusku umožnit provádět takové útoky a dále zvyšovat jejich rozsah. Neexistuje v tom žádná skutečná vojenská logika, ale má to významný politický význam,“ napsal v reakci na noční útok na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „(Ruský prezident Vladimir) Putin tím ukazuje, jak moc opovrhuje světem – světem, který vynakládá více úsilí na ‚dialog‘ než na skutečný tlak,“ dodal prezident, podle něhož by se zintenzivnění ruských útoků mělo setkat se zintenzivněním sankcí vůči Moskvě.

Za důsledek emocionálního přetížení označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina v souvislosti s posledními ruskými útoky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.
„Jsme Američanům a osobně prezidentu Trumpovi opravdu vděční za pomoc při organizaci a zahájení tohoto vyjednávacího procesu,“ odpověděl Peskov na otázku ohledně Trumpových výroků o Putinovi. „Samozřejmě se zároveň jedná o velmi zásadní okamžik, který je samozřejmě spojen s emocionálním přetížením úplně všech a s emocionálními reakcemi,“ dodal.

Nezávislý server Meduza ale s odvoláním na různé telegramové kanály informuje o dronových útocích na průmyslové podniky v Tatarstánu a Ivanovské či Tulské oblasti. Protivzdušná obrana podle portálů Mash, Baza a Astra zasahovala například v Jelabuze v Tatarstánu, kde se mimo jiné nacházejí závody na montáž dronů. Podle Astry drony zaútočily také na chemický závod ve městě Kinešma v Ivanovské oblasti. Kvůli útokům dronů dočasně omezila provoz letiště v řadě ruských regionů, včetně moskevských letišť Domodědovo a Žukovskij, píše Meduza.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.