Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Německo by mohlo obnovit povinnou vojenskou službu, pokud by nový dobrovolnický systém nedokázal splnit cíle náboru vojáků. Prohlásil to spolkový ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru s nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS).
„Pokud se dostaneme do situace, kdy budeme mít k dispozici více kapacity než dobrovolných přihlášek, pak může být případně rozhodnuto přejít k povinným (odvodům),“ řekl podle portálu Tagesschau Pistorius. Hovořil tak o stavu, kdy by armádě chyběli dobrovolníci na vojenskou službu.
Pistorius se už v předešlé vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodl posílit armádní početní stavy. Loni v listopadu pak vláda schválila návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Tyto kandidáty by pak mohla armáda přímo oslovovat s nabídkami.
Dobrý den, vážení čtenáři,
při nočním ruském dronovém útoku na Kyjevskou oblast zemřeli tři lidé a nejméně deset dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Čtyři lidé při ruských úderech zemřeli v Chmelnycké oblasti, uvedla později AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě, Mykolajiva na jihu a Oděsy, informovala agentura DPA. V Mykolajivu podle stanice BBC zahynul jeden člověk.
„Bohužel v noci zemřeli v důsledku nepřátelského útoku v Kyjevské oblasti tři lidé,“ uvedl na síti Telegram šéf regionální vojenské správy Kalašnyk. Už předtím šéf kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko informoval, že ve vzdušném prostoru kolem hlavního města bylo více než tucet nepřátelských dronů a blížily se další. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na platformě Telegram oznámil, že jen na studentské koleji byli při zásahu dronu zraněni čtyři lidé.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
