Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nizozemská slévárna dodá Česku zvon částečně vyrobený ze zbytků zbraní použitých v době ruské agrese proti Ukrajině. Viset bude v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Posvěcení zvonu se ve čtvrtek 5. června zúčastní český prezidentský pár a nizozemský královský pár. Cena zvonu činí zhruba 22.000 eur (asi 550.000 korun), v průměru měří 69 centimetrů. Zvon už je hotový, zatím se nachází v továrně nizozemské slévárny Royal Eijsbouts a příští týden by měl být převezen do Prahy. Novinářům to v Nizozemsku řekli zástupci firmy a nizozemského velvyslanectví v Praze.
Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do dnešního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin, píše TASS.
Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).
Západní tajné služby ve středu varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, napsal, že za aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS).
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
