Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.
Na zahraničních operacích se v loňském roce vystřídalo 1802 českých vojáků, zhruba o 300 více než v roce 2023. Na mise vyjelo také 39 příslušníků aktivní zálohy, podobně jako o rok dříve. Nikdo z nich nebyl zraněn ani nepřišel o život.
„Mezi nejdůležitější události v zahraničních misích v roce 2024 lze zařadit působení českých vojáků v bojových uskupeních Severoatlantické aliance v Pobaltí, Polsku a na Slovensku za účelem posilování obrany východní hranice NATO v souvislosti s trvající ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo obrany. Armáda pokračovala i ve vojenské přítomnosti na Balkáně, konkrétně v operaci EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a v operaci NATO Joint Enterprise v Kosovu.
Česká armáda se loni také nadále podílela na výcviku ukrajinských vojáků, vycvičila jich 3500. O rok dříve se ČR podílela na výcviku asi 4000 vojáků. Výcvik Ukrajinců pokračuje i letos. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze uvedl, že ČR bude pokračovat také ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří pracují, zaplatili v 1. kvartále na odvodech 6,9 mld. Kč. Stát jim na dávky a další podporu vydal 3,8 mld., řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
