Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Zakladatel komunikační platformy Telegram Pavel Durov dnes uvedl, že odmítl žádost jedné západoevropské země o umlčení konzervativních hlasů v Rumunsku, kde se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb.
Která země s takovou žádostí přišla, Durov neuvedl, k příspěvku na telegramu ale doplnil emoji bagety, což mohlo naznačovat Francii, uvedla agentura Reuters. Francouzská diplomacie tvrzení označila za nepravdivé. Rumunská diplomacie pak na síti X uvedla, že opět shledala snahy ovlivnit volby. Ty podle ní nesou ruskou stopu.
Ruské úřady zadržely řecký ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou, když opustil estonský přístav v Baltském moři. S odvoláním na úřady to dnes napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Loď podle ní plula po předem dohodnuté trase přes ruské teritoriální vody. Moskva se zatím nevyjádřila.
Plavidlo Green Admire s nákladem břidlicové ropy v sobotu večer vyplulo z východoestonského přístavu Sillamäe a vyrazilo na cestu do nizozemského Rotterdamu, píše rozhlasová a televizní stanice s odvoláním na estonský dopravní úřad. Loď podle něj plula přes ruské vody po trase, na které se předem dohodlo Rusko, Estonsko a Finsko. Krátce po půlnoci ale ruské úřady tanker zastavily. Plavidlo pak zamířilo na Gogland, ruský ostrov ve Finském zálivu, kde nyní kotví. Tanker patří řecké společnosti Aegean Shipping.
Americký prezident Donald Trump je stále netrpělivější vůči Rusku, pokud jde o příměří ve válce na Ukrajině, uvedl podle finského zpravodajského serveru Ilta-Sanomat finský prezident Alexander Stubb. „Můžete říci, že Zelenskyj je trpělivý a prezident Trump začíná být netrpělivý, ale správným směrem, tedy k Rusku,“ řekl Stubb novinářům na okraj obranné konference v estonském Tallinnu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
