Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Prioritou Ukrajiny na jednáních s ruskou delegací v tureckém Istanbulu je bezpodmínečné příměří. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPS) prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poznamenal, že pokud ruská delegace s příměřím nebude moci souhlasit, bude to znamenat, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí.
„Naší prioritou číslo jedna je plné, bezpodmínečné a opravdové příměří. Musí nastat okamžitě, aby se zastavilo zabíjení a aby položilo pevné základy diplomacii,“ řekl Zelenskyj. Pokud ruská delegace, kterou západní země a také generální tajemník NATO Mark Rutte označují za diplomatickou misi nižší úrovně, nebude moci s příměřím souhlasit, pak to podle Zelenského bude znamenat, že Putin jenom nadále podkopává diplomatické úsilí.

Ruský prezident Vladimir Putin musí usednout k jednacímu stolu a pokud se tak nestane, musí za své postoje nést odpovědnost. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásil britský premiér Keir Starmer. Rusko podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nedává najevo zájem o příměří s Ukrajinou, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo, proto na něj bude třeba zvýšit tlak.
„Rusko hraje své hry,“ řekl Starmer, podle kterého není Moskva v mírových snahách upřímná. Britský premiér naopak ocenil postoj Ukrajiny. „Ukrajina je jasně stranou míru,“ poznamenal.

Zatímco v Turecku začalo jednání mezi představiteli Ukrajiny a Ruska, ukrajinská média informovala o leteckém poplachu a explozích ve východoukrajinském městě Dnipro. Veřejnoprávní stanice Suspilne o explozích hovořila několik minut před zahájením jednání v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. Ruské úřady pak mluví o sestřelených ukrajinských dronech.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.