Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinská delegace pro vyjednávání s Rusy v Turecku má mandát jednat o uzavření příměří, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
Ukrajinský prezident opět naléhal na vyvinutí silnějšího tlaku na Moskvu a zpřísnění sankcí, pokud se ukáže, že Rusko není ochotno vážně jednat. Přístup Ruska k nynějším jednáním v Turecku podle Zelenského ukazuje neúctu Moskvy vůči hostitelské zemi a také americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
„Rusko necítí, že musí (válku) ukončit, což znamená, že na Rusko není vyvíjen dostatečný politický, ekonomický a další tlak, a proto žádáme o odpovídající sankce, pokud nedojde k příměří, pokud nebudou přijata žádná závažná rozhodnutí,“ prohlásil Zelenskyj.
Pokud by se lídři na červnovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) shodli na dalším nárůstu výdajů na obranu, Česká republika bude připravena tuto prioritu financovat. Shodli se na tom lídři koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s prezidentem Petrem Pavlem, řekla po schůzce novinářům předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Spolu s předsedou lidovců Markem Výborným se vymezila proti kritice armádních nákupů či muniční iniciativy opozičním hnutím ANO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci, která se sejde se zástupci Ruska. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný ukrajinský činitel. Sám Zelenskyj, který se dnes v Ankaře sešel se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, se jednání s ruskou stranou nezúčastní a rozhoduje nyní, koho do Istanbulu poslat.
Nejmenovaný ukrajinský diplomatický zdroj už dříve dnešní den agentuře Reuters řekl, že Kyjev uvažuje o tom, že do Istanbulu pošle tým, aby zjistil, zda je ruská delegace ochotná vést „seriózní diskuzi“ a zda má vůbec pravomoc činit nějaká samostatná rozhodnutí.
Pokud nicméně vyjde najevo, že Rusové k nynějšímu jednání nepřistupují vážně, „budeme mít právo si myslet, že jde o ruskou šarádu a ne smysluplnou práci ve prospěch míru“, dodal tento ukrajinský představitel.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
