Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Evropa musí pomocí sankčních balíků hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku a jak snižovat schopnost Moskvy vést válku. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankcemi v případě, že Rusko nepřistoupí na jednání o příměří.
"Další sankční balíky jsou o tom, že musíme hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku, jakým způsobem jim snižovat schopnost vést válku," podotkl Lipavský.
Evropa musí pomocí sankčních balíků hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku a jak snižovat schopnost Moskvy vést válku. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankcemi v případě, že Rusko nepřistoupí na jednání o příměří.
Putin, na jehož příkaz Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, v noci na neděli projevil ochotu vést přímá jednání s Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj na Putinův návrh reagoval prohlášením, že ve čtvrtek bude v Turecku osobně a bude na šéfa Kremlu čekat.
O možnosti přicestovat do Istanbulu se v pondělí zmínil i americký prezident Donald Trump, který se snaží zprostředkovat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Krátce po oznámení Kremlu o složení delegace ale agentura Reuters informovala, že Trump do Turecka nezamíří.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
