Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Jednoho mrtvého a několik zraněných hlásí ukrajinské úřady.
„K 09.00 (8:00 SELČ) bylo 80 potvrzených sestřelů útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu, západě a ve středu země,“ uvedlo letectvo. Na 42 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA.
„Ukrajina proti Maďarsku spustila koordinovanou očerňující kampaň, aby narušila naši iniciativu, jejímž cílem je umožnit Maďarům dát najevo názor ohledně členství Ukrajiny v EU,“ řekl Orbán podle Telexu ve videu zveřejněném po úterní schůzce bezpečnostní rady.
Z vojenského výcvikového prostoru u Rostova na Donu na jihozápadě Ruska uteklo od jednotky deset rekrutů, kteří podepsali s ministerstvem obrany kontrakt o účasti ve válce na Ukrajině. Před naverbováním si ve věznicích odpykávali tresty za vážné zločiny, včetně vražd, znásilnění, loupeže, přepadení či obchodování s drogami. Část dezertérů se již podařilo dopadnout, uvedl rostovský server 161.ru. Trestanci podle nepotvrzených informací utekli krátce před vysláním do boje.
„Ráno se nedostavili k výdeji uniforem. Zbraně u sebe neměli. Všech deset jsou trestanci,“ řekl portálu nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Čtyři uprchlíky se podařilo dopadnout krátce po útěku. „Víme, kde se skrývají další dva, chystá se jejich zatčení,“ dodal zdroj. Po zbývajících dezertérech pátrá vojenská policie.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
