Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
"(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat," řekl Becker novinářům po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestuje tento týden do Ankary, kde se ve středu či ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řekl to dnes podle agentur na tiskové konferenci. Do Istanbulu, kde by se mohly uskutečnit ve čtvrtek rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zamíří podle svých slov v případě, že tam přijede i ruský prezident. K přímému jednání na nejvyšší úrovni Zelenskyj vyzval Putina po předchozím návrhu Kremlu na přímé rozhovory mezi zeměmi, které mezi sebou válčí.
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
