Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Po třídenním příměří zaútočilo Rusko více než 100 drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinská armáda jich 60 zničila.
Během tří let válečného konfliktu na Ukrajině pomohl program ministerstva vnitra Medevac 118 lidem formou evakuací a lékařských misí. Díky financím z programu byly vyškoleny zhruba dvě stovky zdravotníků. Do vybavení zdravotnických zařízení na Ukrajině šlo přes 90 milionů korun. Pomoc shrnul u příležitosti nedávné návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze tiskový odbor ministerstva vnitra. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí ujistil Ukrajince, kteří čelí ruskému ataku, o další podpoře.
"V roce 2025 pokračuje program Medevac především formou lékařských misí přímo na Ukrajině, školením zdravotnického personálu v Česku a podporou projektů zaměřených na duševní zdraví a zlepšení zdravotnické péče ve spolupráci s neziskovými organizacemi," uvedlo ministerstvo vnitra.
Návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.
"Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání," řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj "prvním krokem, ale nestačí". Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
